Pozemek má jednu z nejnevýhodnějších expozic – jde o severní svah s přístupem z jihu. Pražské stavební předpisy (pokud zůstanou v platnosti) požadují dodržení jednotné stavební čáry tam, kde se vyskytuje. V úvahu je dále třeba vzít orientaci vůči slunečnímu světlu tak, aby bylo dosaženo požadovaného oslunění poloviny obytné podlahové plochy. Pozemek byl využíván jako zahrada, nachází se na něm řada stromů, zejména ovocných, ale i dekorativních. Ovocné stromy jsou téměř bez výjimky neperspektivní. Jako stromy s nejvyšší sadovnickou hodnotou se jeví Castanea sativa (kaštanovník setý) a Juglans regia (ořešák královský). Jako perspektivní se rovněž jeví tři jedinci Pinus nigra (borovice černá) v severním koutu pozemku. Při zpracování studie byla uvažována i možnost zachování těchto stromů. Pozice domu na pozemku může také ovlivnit, zda budou obytné místnosti osvíceny ranním nebo večerním světlem. Požadavek propojení domu se zahradou také vyžaduje situovat podlahy těsně nad terénem. Dům je řešen jako jakési poloatrium. Ideou atriového domu je vytvoření vlastního světa s ústředním otevřeným atriem jako srdcem domu a uzavřenost proti okolnímu světu. Tento koncept je zde modifikován – atriovým domem je veden řez, jeho polovina je odstraněna a vzniká tak poloatrium. Výsledkem je objem, do něhož zahrada zasahuje a vytváří terasu, obklopenou domem jako přechodový prvek mezi domem a zahradou, stíněnou terasu. Pomyslným řezem domu také vznikne stěna, umožňující velkorysé propojení obývacího prostoru se zahradou a dochází tak k tomu, že zahrada je vlastně pokračováním domu a tvoří jeho druhou polovinu. Oproti tomu stěny domu orientované ke kraji parcely jsou prolamovány otvory jen tam, kde je to nutné a zajišťují tak dostatečnou clonu proti přílišnému pohledovému kontaktu s obyvateli sousední parcely, čímž se vytváří na poměrně malé parcele vlastní prostor. Situování domu na straně parcely s minimálním odstupem, požadovaným předpisy, zároveň zachovává poměrně kompaktní využitelnou plochu zahrady a umožňuje i zachování stávajících hodnotných stromů. Tradiční sedlová střecha propůjčuje obytnému prostoru velkorysost a šikmá střešní rovina zároveň umožňuje horní osvětlení prostoru v době, kdy slunce svítí z jihovýchodu a jihu (ráno a rané odpoledne).
Pozemek má jednu z nejnevýhodnějších expozic – jde o severní svah s přístupem z jihu. Pražské stavební předpisy (pokud zůstanou v platnosti) požadují dodržení jednotné stavební čáry tam, kde se vyskytuje. V úvahu je dále třeba vzít orientaci vůči slunečnímu světlu tak, aby bylo dosaženo požadovaného oslunění poloviny obytné podlahové plochy. Pozemek byl využíván jako zahrada, nachází se na něm řada stromů, zejména ovocných, ale i dekorativních. Ovocné stromy jsou téměř bez výjimky neperspektivní. Jako stromy s nejvyšší sadovnickou hodnotou se jeví Castanea sativa (kaštanovník setý) a Juglans regia (ořešák královský). Jako perspektivní se rovněž jeví tři jedinci Pinus nigra (borovice černá) v severním koutu pozemku. Při zpracování studie byla uvažována i možnost zachování těchto stromů. Pozice domu na pozemku může také ovlivnit, zda budou obytné místnosti osvíceny ranním nebo večerním světlem. Požadavek propojení domu se zahradou také vyžaduje situovat podlahy těsně nad terénem. Dům je řešen jako jakési poloatrium. Ideou atriového domu je vytvoření vlastního světa s ústředním otevřeným atriem jako srdcem domu a uzavřenost proti okolnímu světu. Tento koncept je zde modifikován – atriovým domem je veden řez, jeho polovina je odstraněna a vzniká tak poloatrium. Výsledkem je objem, do něhož zahrada zasahuje a vytváří terasu, obklopenou domem jako přechodový prvek mezi domem a zahradou, stíněnou terasu. Pomyslným řezem domu také vznikne stěna, umožňující velkorysé propojení obývacího prostoru se zahradou a dochází tak k tomu, že zahrada je vlastně pokračováním domu a tvoří jeho druhou polovinu. Oproti tomu stěny domu orientované ke kraji parcely jsou prolamovány otvory jen tam, kde je to nutné a zajišťují tak dostatečnou clonu proti přílišnému pohledovému kontaktu s obyvateli sousední parcely, čímž se vytváří na poměrně malé parcele vlastní prostor. Situování domu na straně parcely s minimálním odstupem, požadovaným předpisy, zároveň zachovává poměrně kompaktní využitelnou plochu zahrady a umožňuje i zachování stávajících hodnotných stromů. Tradiční sedlová střecha propůjčuje obytnému prostoru velkorysost a šikmá střešní rovina zároveň umožňuje horní osvětlení prostoru v době, kdy slunce svítí z jihovýchodu a jihu (ráno a rané odpoledne).